Máme tu leden, a to je pro včelky i pro včelaře ještě období relativního klidu. V zimě to u včelek funguje asi takto: jakmile vnitřní teplota úlu klesne na 10–12 °C, včely utvoří tzv. zimní hrozen. Semknou se do takového včelího chomáče a snaží se udržet pro ně vhodnou teplotu, aby nepomrzly. A samozřejmě konzumují zásoby, které si vytvořily.
Pro většinu včelařů je zima období příprav. Vytavuje se starý vosk, připravují se rámky na novou sezónu, případně se čistí staré úly a především je to čas vhodný na studium…
A teď nastává i perfektní období i pro ty vás, co přemýšlíte nad tím, zda začít či nezačít včelařit.
Článků o tom, jak začít včelařit na netu najdete vcelku hodně. Jde o to se zaregistrovat u Českého svazu včelařů, pořídit si včelařské vybavení, mít vhodné stanoviště pro včely, vybrat typ úlu a především zakoupit nebo chytnout včelstvo. Ale o tom tady teď psát nechci.
Co čem tedy chci psát?
O stylu péče o včely. Než začnete včelařit je dobré si ujasnit, co vlastně od včelek očekáváte, kolik času, finančních prostředků a energie jste ochotni investovat. Také je dobré vědět, kolik medu chcete spotřebovat či zda ho vůbec chcete. Nebo předpokládáte, že ho budete v budoucnu i prodávat…?
Někdy se setkávám s lidmi, kteří se mi svěří s tím, že by chtěli začít s touto krásnou a pro mě fascinující aktivitou. Představují si, že si zakoupí včelky, úly umístí někam na louku, v květnu přidají na úly medníky, po několika měsících dojdou, vytočí 50 kg či více medu a tím veškerá starost o včely končí…. A to mě většinou pobaví.
Takhle to totiž moc dobře nefunguje.
Klidně si můžete zakoupit včelky, někam je píchnout a pak je přijít jednou či dvakrát za rok zkontrolovat, ale s velkou pravděpodobností takové množství medu mít nebudete. Navíc je možné, že za pár zim vám včelstvo zlikviduje kleštík nebo se včely prostě nakrknout a rozhodnou se opustit úl a ciao.
Na začátku je dobré mít jasno v tom, jaký styl včelaření provozovat.
Zajímá vás spíše, jak to funguje u včel v úlu a jak by si to asi zařídily včelky v přírodě? Nezajímá vás množství získaného medu a ani jak ho budete dostávat z plástu? V tom případě by pro vás mohl být vhodný nějaký alternativní styl péče o včelstva.
Alternativní styl
Většinou jsou to jednoprostorové dřevěné úly či slaměné košnice, ve kterých si včelstvo samo vystaví včelí plásty a tak nějak si to zorganizuje všechno samo. Moc se jim do toho člověk neplete, ale přeci jen je potřeba je občas zkontrolovat či dokrmit (pokud není dostatečná snůška a včely nemají zásoby). A pomoci v boji proti kleštíku včelímu.
Výhody:
- Především pro začátečníka včelaře je to úžasná možnost vidět, jak to u včel funguje. Dozví se tak více o přirozeném instinktu a životu včel. To je podle mě úžasné. Zároveň se toho člověk dost naučí o včelách (nebo aspoň já si to myslím).
- Není také potřeba pořizovat moc včelařského vybavení. Což souvisí s menší ekonomickou investicí než u konvenčního nástavkového včelaření.
- Menší časová náročnost.
Nevýhody:
• Získávání medu je docela komplikované, jelikož musíte vyjmout divoké dílo a odříznout část s medem. A celá tato manipulace pro začátečníka může být dost obtížná. Navíc to kolem vás bude dost bzučet.
• Med se pak buď vycucává přímo z voskového plástu nebo se nechá med vykapat přes sítko např. do misky.
• Nečekejté velké množstí medu. Ten se většinou získává jednou do roka, kdy jste si jistí, že včely mají dost snůšky venku a vy jim můžete nějaké ty zásoby odebrat pro vlastní spotřebu.
Klasický konvenční styl péče o včely
Jedná se o nástavkové úly a to různých rozměrů. Využívá se část nástavků jako prostor pro plodování a zásoby a další nástavek či nástavky jako medná komora. Tu včelař v období medobraní odebere a tzv. vytočí v medometu. Do úlu se přidávají rámky s voskovou mezistěnou, kterou tam natavil včelař. A je to právě on, kdo rozhoduje, kdy a jaké rámy odstranit a vytavit vosk.
Výhody:
• Jednou z výhod může být dostatečné množství informací o tomto typu včelaření.
• Budete mít větší množství medu než při alternativním stylu péče o včelstva.
• Pro získávání medu se používají tzv. medomety. Což je rychlejší, než kdybyste nechávali med z rámků vykapat. Podotýkám, že se takto vytáčí med z rámů, které jsou vydrátkované. Jinak by vám medomed veškeré voskové dílo roztrhal.
• Manipulace s rámky je jednodušší.
Nevýhody:
• Větší časová náročnost. V průběhu zimy drátkování a zatavování mezistěn… I vyšší počet kontrol během aktivní včelařské sezóny.
• Potřeba většího množství různého včelařského náčiní (rámky, mezistěny, medomed,…). S tím spjená větší finanční investice.
• Větší zásah do včelstva.
Shrnutí
Dalo by se říci, že pokud budete brát včelaření jako koníčka s několika málo včelstvy a nehodláte se tomu profesionálně věnovat, a tím myslím živit se tím, tak by bylo asi fajn začít s nějakým alternativním stylem včelaření.
Ale pokud předpokládáte, že vás včelaření opravdu chytne a chtěli byste si vydělávat prodejm medu, tak alternativně můžete taky včelařit, ale bude vás to stát hodně energie a nebudete mít mnoho medu na prodej. A nebo se můžete rozhodnout pro konvenčí nástavkový styl včelaření.
Ale samozřejmě rozhodnutí je na vás.
S chemií či bez chemie?
V tom je také dobré mít jasno. Chcete včelařit bio (i bez certifikátu) nebo je vám to fuk? Na začátku si musíte uvědomit, že včela je divoký tvor. Není domestikována tak jako kráva nebo jakékoliv jiné hospodářské zvíře, u kterého stravu může ovlivnit člověk. Bio chovatel má buď veškeré vlastní krmení pro zvířata v bio kvalitě a nebo si ho musí kupovat.
Ale včelu nepřesvědčíte, aby si sedla na chemicky nepostříkanou květinu.
Pokud se tedy rozhodnete pro včelaření a postavíte včelstva k obrovským lánům řepky olejné, která je pro včely z hlediska nektaru zajímavá, tak hold budete muset počítat s tím, že asi bio kvalitu medu mít nebudete. Pokud se tedy nejedná o bio pěstování řepky.
Včely také mohou mít nemoci či parazity jako např. kleštíka včelího neboli varroa destructor. A i zde je potřeba se rozhodnout, jak to řešit. Bez chemie (ruční vyřezávání zavřeného plodu) a nebo s chemií a to ať už se syntetickou či organicou. Zde připomínám, že veterinární komora akceptuje pouze ošetření registrovanými veterinárními léčivy – tedy chemií. Tady v Itálii se např. v bio včelaření používá roztok s kyselinou šťavelovou, což je organická kyselina.
Jak to vidím já?
Čím víc se toho o včelách dozvídám a učím, tím více jsou to pro mě fascinující stvoření. Navíc včelaření je podle mě úžasné v tom, že vás začnou zajímat i další věci jako např. kdy kvete jaká květina, co je to za rostlinu, zda je medonosná, zda soused stříká ovocné stromy chemickými postřiky a jak to ovlivňuje včely… Celkově jaká je biodiverzita a péče o přírodu tam, kde žijete.
Já mám štěstí v tom, že tady kde jsem já, nejsou pozemky zajímavé pro intezivní zemědělský a chemický průmysl. V létě se to tu hemží různými motýli, samotářskými včelami a hmyzem, což je celkově podle mne jeden z dobrý ukazatelů čistoty přírody kolem. Včely tu mají přirozené louky, smýšené lesy a pozemky s vojtěžkou.
Moje včelky bydlí v úlech typu Dadant Blatt, což znamená jeden větší nástavek sloužící jako plodiště a poloviční nástavek jako medník. Nepatřím tedy stoprocentě k alternativním včelařům. I když by se mi to líbilo. Včelaření je ale jedna z našich ekonomických aktivit, která nás živí, takže potřebuji, aby včelky nosily dostatek medu jak pro sebe tak i pro nás a naše klienty.
Snažím se najít nějakou zlatou střední cestu, která by vyhovova i včelkám. Mám např. několik úlů ve kterých si včely samy tvoří voskové dílo a které zimuji převážně na medu. V tomto roce bych chtěla začít i s pokusy vyřezávání zavíčkovaného plodu a zkusit, zda to včelám pomáhá v boji proti varoóze, aniž bych musela používat roztok kyseliny šťavelové. A celkově plánuji pár úprav a pokusů, abych se mohla více přiblížit alternativnímu stylu včelaření.
A to jestli mi to bude fungovat, ukáže jen čas.
Jsem Češka, která se po několika letech pendlování usadila na italském venkově a znovu začala včelařit. Chci předat lásku ke včelám nejen svým dětem, ale i vám budoucím včelařkám. Více o mě se můžete dočíst v mém příběhu.
