Kleštík včelí je vcelku nenápadný malý parazit (roztoč), který žije ve včelstvech.
Je původem z Asie, kde si žil a stále žije mezi včelami východními. Tomuto druhu včel ale příliš nevadí. Jsou na něho totiž zvyklé a mají své techniky, jak se ho zbavit či jeho množství snížit. Tyhle včely chovají dělniční plod při teplotách 35,5°C. Kleštík včelí se ale nejlépe rozmnožuje při 33,9 °C. Vysoké teploty se mu moc nezamlouvají.
Do Evropy byl prý zavlečen již v 70. letech 20. Jestli je to pravda či ne to netuším, ale jisté je, že tento drobeček to dokáže našim včelám v Evropě dost zkomplikovat.
Video na youtube kanále Včelaření pro ženy
Jestliže neradi čtete, můžete se kouknout na můj youtube kanál, kde najdete video o Kleštíku včelím.
Čím se vlastně tento roztoč živí?
Původně se myslelo, že Kleštík ze včel a larev saje hemolymfu neboli krvomízu. Ale poslední studie dokazují něco jiného. Vědec Samuel D. Ramsay a jeho tým se na tuto problematiku zaměřili a prokázali, že Kleštíka zajímá tukové tělísko včel ne krvomíza. Tukové tělísko je tkáň na zadečku, kam si včely ukládají zásoby živin: tuku a bílkovin.
Životní cyklus Kleštíka včelího
V bilogie se rozlišují dvě životní fáze Kleštíka: foretická a reprodukční.
Foretická fáze:
Je to doba, kdy parazit žije na dospělé včele a to především na krmičkách. Tyhle včelky mají ještě v tukovém tělísku větší zásoby než létavky a hlavně mají jednodušší přístup k mladým a ještě nazavíčkovaným larvám. Většinou se na včelách takhle parazit přikrmuje vozí v průměru tak 7 dní.
Musím také ale dodat, že oplodněné samičky toho parazita mohou přežít i zimní období v této foretické fázi. Takže si nemyslete, že se tento parazit zalekne nízkých teplot. Pěkně se přisaje na včelu a je mu to fuk.
Šipka ukazuje na místo, které Kleštík preferuje na dospělé včele. – Zdroj: Samuel D. Ramsey et al. – Varroa destructor feeds primarily on honey bee fat body tissue and not hemolymph – published by PNAS – Creative Commons Attribution License 4.0
Reprodukční cyklus:
Jakmile je samička Kleštíka včelího připravená k nakladení vajíček, zaleze do buňky s larvou těsně před zavíčkováním. Tam začne larvu vysávat a taky se rozmnoží. Nejdříve naklade vajíčko, ze kterého se vylíhne sameček. Z dalších vajíček se budou líhnout samičky. Nová generace Kleštíka se samozřejmě také živí z larvy v buňce.
Jakmile samičky parazita pohlavně dospějí, spáří se bratrem. Sameček umírá ještě před samotným vylíhnutím včely. Původní samice s novými se pak dostane z buňky současně s vylíhlou včelou a celý cyklus se může opakovat.
Nebezpečnost tohoto parazita je v tom, že je nenápadný, přenáší další nemoci a že než si ho vy osobně v úlu všimnete, máte už včelstvo silně zamořené.
Nemoci spojené s Kleštíkem včelím
Dalo by se říci, že tento parazit snižuje věk včely a jejich zdraví. Mohou být totiž pomatené, vracet se do jiných úlů, celkově mít problém s orientací. Zároveň při vysávání larvy či dospělé včely nechává ránu otevřenou a tím pádem tam mohou vnikat nebezpečné viry a bakterie.
Nejznámnější virovým onemocněním je nemoc deformovaných křídel včel.
Mezi další onemocnění patří: virus akutní paralýzy, virus zakalených křídel, váčková choroba….
Zdroj: By Stefan de Konink – Own work, CC0, Link
Jak bojovat proti Kleštíku včelímu
Existuje několik možností. Stačí si jen vybrat. Myslím si ale, že záleží na zamoření včelstva a na vaší životní filosofii.
Můžete si vybrat mezi syntetickou či organickou chemikálii, organickými kyselinami či manuálním odstraněním zavíčkovaného plodu. Existuje také termoterapie…
Mezi syntetické chemikálie patří fluvalinát, flumethrin, coumaphos, amitraz… Jsou to vcelku účinné látky, ale Kleštík si v průběhu let na ně vybudoval rezistenci a jejich dávkování se v průběhu let zvyšuje. Nebezpečí těchto látek je, že se ukládají do vosku, kde zůstávají dlouhou dobu.
Organické chemikálie můžete najít v přírodě. Jsou to éterické oleje a tymol. Úskalím těchto chemikálií je jejich dávkování a tepelné podmínky, při kterých se používají.
Organické kyseliny. Nebo lépe řečeno roztok/přípravek s nějakou organickou kyselinou. V ČR se hojně využívá kyselina mravenčí. Zde v Itálii spíše používáme kyselinu šťavelovou. A je možné také použít kyselinu mléčnou, které je také účinná a méně agresivní vůči včelám než ty dvě původní.
To by bylo pro dnešek vše. V dalším článku se podrobněji rozepíši o možnostech snížení tohoto parazita v úlu a jak to řeším já.
Mějte se krásně.
Šárka
Zdroje:
- Roman Linhart: Myslet jako včela, Mladá fronta a.s., Praha 2018
- Samuel D. Ramsey: Varroa destructor feeds primarily on honey bee fat body tissue and not hemolymph
- Véto- Pharma: Varroa průvodce, druhé vydání
- https://www.vitaminabee.it/varroa-emolinfa/
- http://www.varroaza.cz/ucinne-latky-leciv-proti-varroaze/
Jsem Češka, která se po několika letech pendlování usadila na italském venkově a znovu začala včelařit. Chci předat lásku ke včelám nejen svým dětem, ale i vám budoucím včelařkám. Více o mě se můžete dočíst v mém příběhu.
