Možná by nadpis tohoto článku měl znít spíše takto:
Jak jsem se začala SNAŽIT včelařit.
Říká se totiž, že pokud začnete s touto aktivitou, první tři roky jste 100% začátečník. A i když včelaříte již několik let, tak i přesto vás včelky dokáží vždycky s něčím novým překvapit.
Jako malá holka jsem chodila pomáhat dědovi, který měl několik úlů. Vyplétala jsem rámky, zatavovala mezistěny, vytáčela med při medobraní… A když šel děda zkontrolovat úly, vyfasovala jsem starou, trochu děravou kuklu (děda se s námi vnoučaty moc necrcal) a šli jsme nahlédnout do včelstev. Děda mi vysvětlil, jaký je rozdíl mezi dělničinou a trubčinou, jak vypadá včelí královna, proč některé včelky ukrutně třesou prdélkama atd. Ale co jsem nepochytila bylo: kdy a jak do úlu zasahovat. Prostě takové ty praktické zásadní věci. Po dědovi smrti jsem dokonce jeho zbývajících pět včelstev zdědila, ale moc jsem si s nimi nevěděla rady. Naštěstí mi radil jeden můj příbuzný, který je včelař. Nakonec jsem ale mu včelky přenechala, jelikož jsem začala cestovat a pobývat v zahraničí na delší časové úseky. Včely se sice o sebe docela dobře dokáží postarat i samy, ale pokud mají být v úlech zdravé a prospívat, je potřeba na ně dohlížet. Stejně jako když si pořídíte např. stádo ovcí. Taky je asi s velkou pravděpodobností jen tak nevypustíte na louku a dělejte si, co chcete, aniž byste je čas od času zkontrolovali.
Několik let jsem na včelstva ani nepomyslela, vzhledem k mému cestovatelskému životu. Ale když jsem se usadila, napadlo mě si pořídit několik úlů se včelami. Je pravda, že času na nějakou další aktivitu moc nebylo, jelikož jsme už měli malé roční dítko, které začalo být čím dál tím víc akčnější. Ale brala jsem to tak, že to aspoň bude příležitost, kdy můžu nechat domácnost a syna na starosti mému partnerovi a na nějakou tu hoďku vypadnout ke včelám a možná si psychicky odpočinout.
Nastal ale hlavní problém: jaké úly používat. Nástavkový s dvěma plodišti+medníky, tak jak to měl můj děda nebo systém Langstroth či Dadant Blatt. Nakonec jsem se rozhodla pro systém Dadant Blatt, který tady v okolí mají téměř všichni včelaři a je tedy i snadno přístupný na prodejním trhu. A případně se můžu zeptat ostatních včelařů, kteří pracují se stejnou typologií úlů. Většinu včelařského vybavení a i úly jsem koupila od jednoho staršího pána, který ze zdravotních důvodů péči o včelky již nezvládal. Objednala nové rámky, mezistěny a včelstva. Pak jsem se musela nahlásit na Veterinární správě, zaregistrovala úly na Anagrafe apistica nacionale a už jen začít. Tak uvidíme, jak mi to včelaření půjde.
Jsem Češka, která se po několika letech pendlování usadila na italském venkově a znovu začala včelařit. Chci předat lásku ke včelám nejen svým dětem, ale i vám budoucím včelařkám. Více o mě se můžete dočíst v mém příběhu.
