fbpx

Včely a podzim

Ty z vás, které pracujete a žijete na venkově tak jako já, moc dobře víte, že podzim je finální příprava na zimu. Měly byste mít ve spíži udělané zásoby, nachystané dřevo na topení, a ještě ladíte nějaká ta vylepšení, které vám usnadní zimní období. Samozřejmě není to nic extrémního jako kdysi, ale přeci jenom je dobré být na zimu dobře připravená.

Co se děje v úlu?

Včely to mají podobně. V létě sháněly především nektar, ze kterého si udělaly med, který budou konzumovat dlouhověké včely v zimním období. Na podzim ještě doplňují zásoby pylu, který je pro ně také velmi důležitý a pro lepší izolaci úlu, utěsňují škvíry a různé mezery propolisem.

V tomto období také uvidíte, že se počet trubců radikálně snížil a budou ještě ubývat nebo už žádní v úlech nejsou. Včely dělnice je totiž v úlu nechtějí. Přes zimu je není potřeba a konzumovali by zásoby. Proto je začnou vyhazovat anebo jim znemožní návrat do úlů. Trubci tak budou umírat před úlem. Může se to zdát dost drsné, ale takhle to ve včelím superorganismu chodí.


S postupným poklesem teplot včelí matka přestává plodovat. Líhnout se poslední dlouhověké včely až v úlu nebudou žádné včelí larvy. Jen včelí matka a včely, které s nízkými teplotami vytvoří zimní hrozen.

Co to je ta dlouhověká včela?


Koncem léta a na podzim se v úlu začínají líhnout takzvané zimní či dlouhověké včely. Během aktivní včelařské sezóny, a tím míním jaro a léto, se včela dělnice dožívá přibližně dvou měsíců. Je to prostě fuška makat v úlu, čistit, starat se o nové včely, shánět vodu, nektar, pyl či mízu ze stromů.

 

Dalo by se říct, že se upracuje.


Postupně se ale situace v přírodě a také v úlu mění. Koncem léta začíná být méně práce. O larvy je lépe pečováno, jelikož je na to více času a dostávají i větší příjem pylu ve stravě. Tím pádem se pozdně vylíhnuté včely dožívají vyššího věku. Je to dobře zařízené, jelikož tyhle včely musí přežít zimu a vychovat na jaře novou generaci, která bude celý cyklus opakovat.

Pylová snůška


Mnoho lidí si ani neuvědomuje, jak je pro včely pyl a jeho rozmanitost důležitá. Je to zdroj bílkovin, minerálů, vitamínů atd. Slouží nejen k výrobě mateří kašičky, ale ke správně výživě a vývoji včel celkově.
Především těch dlouhověkých. Tyhle včely musí být dostatečně silné a odolné, aby to chladné zimní období přežily. Jsou tedy více přikrmovány pylem a z larev se líhnou včely s většími tukovými tělísky. Dalo by se říct, že jsou macatější než ty letní včely.

Takže uvidíte, že v teplejších dnech babího léta či na podzim, jakmile budou mít včely příležitost, vylétají ven z úlu a vracejí se s pylem na rouskách (na zadních pacičkách).

Snažte se tedy mít takové stanoviště pro včely, kde budou mít možnost nasbírat různorodý pyl.

Na co si dávat pozor?

Zásoby na zimu

 

Měla byste si být jistá, že včely mají dostatek zásob. Pokud koncem léta vidíte, že jim chybí, měly by být dokrmeny. Většinou se to řeší po domácku udělaným cukerným sirupem (smíchaný krystalový cukr s vodou). 

 

Pokud se vám nechce doma míchat vodu s cukrem, můžete si cukerný roztok i zakoupit. A nebo můžete dát včelám samozřejmě med. Tady jen doporučuji použít med z vašich včelstev NE kupovaný med ze supermarketu.

 

Další možností je použít medocukerné.  Ale v tom pozdním létě se většinou dává včelám krmivo v tekuté formě. Mají ještě dostatek času odpařit přebýtečnou vodu. 

 

Krmiva v tuhé formě jako je podomácku udělané medocukerné těsto nebo nějaké kupované (preferuji od značky Apifonda) používám v zimě v krizových situacích. 

 

Přítomnost královny

 

Může se stát, že včelstvo ztratí královnu. Buď tam prostě nebude nebo bude trubcokladná či dokonce budete mít v úlu dělnici, u které se aktivovaly rozmnožovací orgány (tzv. trubčice) a začala klást vajíčka, ze kterých se vylíhnou jen trubci. 

 

Úl ve kterém na podzim chybí matka nebo se budou líhnou pouze trubci, je odsouzen k zániku.

 

Takže co s tím? 

 

Pokud chybí včelí matka, spojím včelstvo s nějakým hezkým oddělkem nebo slabým včelstem, kde ta včelí královna je.  To samé provedu i s úlem, kde je trubcokladná matka, ale té se musím prvně zbavit. 

 

V případě trubčice (dělnice s aktivními vaječníky) je to trochu komplikovanější. Ona totiž není moc poznat. Je většinou velká jak normální dělnice, takže ji mezi ostatními nepoznáte. I když mně osobně se již stalo, že jsem ji poznala, jelikož byla od pohledu jiná a trochu větší než ostatní dělnice. 

 

Jestliže se vám jim nepodaří vizuálně odhalit, budete muset vzít úl, přenést někam dál od stanoviště (asi 20 m) a všehny včelky z úlu a z mezistěn vysypat a omést. Úl s mezistěnami pak vrátíte na původní místo. Dělnice se vrátí zpátky, jen trubčice je příliš těžká a do úlu už nedoletí. Za asi dva dny toto včelstvo spojíte s nějakým slabým včelstvem nebo s oddělkem. 

 

Kleštík včelí (Varroa destructor)

 

Samozřejmě že podzimní období je také stěžejní v rámci ošetření včel proti kleštíku včelímu. A to už jak alternativními způsoby či těmi klasickými. Já to řeším většinou ke konci října, kdy včelí matka přestala plodovat a ošetřím včelstva roztokem kyseliny šťavelové.

 

Je důležité mít na zimu připravená silná včelstva s nízkým počtem kleštíka včelího. A ošetření proti tomuto parazitu by němělo být podceňováno.